Lucie Mourková

Lucie, je velmi milé a vlídné stvoření.
Co není níže sděleno…

Slečna, o které zde řeč, měla velmi zajímavé a stabilní místo v prodeji realit. Jednoho dne, se probudila a věděla, že žádný další dům prodat nemůže… jelikož nechce…. Svůj život obrátila o 180° a ocitla se na startu nové cesty, cesty srdce.

Lidé by na sebe měli být hodní a pomáhat si.

Taková je má životní filozofie, ať již dělám cokoliv. 

Mé první setkání s autisty byl do jisté míry osud, ale i mé vlastní rozhodnutí. Proč? 

Od svého útlého dětství jsem milovala zvířata, hlavně psy a koně. Od svých deseti let jsem se pohybovala u koní a plnila si tím sen. Práce s koňmi mě naučila tomu, co jsem do té doby neuměla-být trpělivá. Koně mi v životě pomohli jak po fyzické, tak i psychické stránce. Čas s nimi pro mě byl jako balzám na duši i tělo. V hlavě se mi zrodila myšlenka, že bych ráda pomáhala lidem prostřednictvím koní. Přála jsem si dělat hippoterapii. Cvičila jsem s dětmi na ponících, s dospělými na klidných a hodných koních. Jak jsem se hlouběji zajímala o možnostech hipoterapie, dočetla jsem se, že zvláštní spojení s koňmi mají právě autisté. Ale abych mohla dělat hipoterapii s autisty, potřebovala jsem zjistit více o autismu.

Začala jsem pracovat s autisty v jednom zařízení, ve kterém bylo chráněné bydlení a poskytovalo odlehčovací služby pro osoby s poruchou autistického spektra. Časem jsem zjistila, že mě práce a autisty baví a naplňuje. Autíci vidí náš svět úplně jinak a díky práci s autisty jsem začala vidět krásu v maličkostech. Samozřejmě, práce s autisty je psychicky i fyzicky náročná, ale díky odolnosti, jež jsem získala právě při práci s koňmi, to zvládám.

V čem se našla propojení?

Člověk musí být klidný, vyrovnaný, trpělivý, vstřícný, srdečný, ale také musí být stanovené hranice.

Osobně jsem optimista a razím pozitivní přístup k životu. A tato pozitivní energie je velmi nakažlivá, čemuž jsem moc ráda. Největší radost pro mě je; když vidím úsměv a radost. Práci s autisty nyní již neberu jako práci, ale poslání. Mým cílem v práci s autisty je to, aby si všichni společně strávený čas užili. Ať již je to radost z hezké procházky, zpěvu, tance, z malování, nového výtvoru nebo složení skládačky. Úsměv otevírá lidská srdce. A platí to oboustranně.